Tuto ráno, když jsem modlila, objevila se mi blahoslavená Matka a vzala mě do očistce.
Řekla: „Valentino, je tu tak mnoho duší, které těšně čekají na poslední malou oběť.“
Blahoslavená Matka byla tak krásná. Spolu jsme uklízeli pro svaté duše, abychom jim pomohli být propuštěny z očistce.
Řekla: „Děkuji za to, že mi pomáháš. Nikdy si nemysli, že nás opouštíš, my jsme vždy s tebou. Posloucháte nám, modlí se a obětuje. Ať už nemáš čas na modlitbu, obětuj své utrpení nám.“
Bylo tam tak mnoho duší čekajících na nebe, a jednotlivě mluvily s blahoslavenou Matkou, a ona řekla: „A trochu více obětí a půjdeš na nebe.“
Potom jsem vstoupila do budovy s andělem.
Náhle se blahoslavená Matka objevila vedle mě v budově. Nosila bílý závoj a světlomodrou tuniku. Před námi stála socha jejího obrazu.
Směřovala mi, abych si podívala na sochu, blahoslavená Matka řekla: „Valentino, podívej se uvnitř mého plášťe.“
Podívala jsem se dovnitř a viděla jsem něco, co vypadalo jako matný šedý kus vlny.
Řekla jsem: „Ach, ale kdo to tam dal? Blahoslavená Matko, to je hrozné.“
Řekla: „To je bolest v mém neposkvrněném srdci.“
Rychle jsem šel k soše a odstrčil sivou vlnu, která blokovala její Neposkvrněné Srdce. Před jejím sousoším položil krásné květy, aby utišila ji i našeho Pána Ježíše, abych vše udělal hezké. Udělala jsem pro ni také malý stuhu a přivázala jí kolem její pláště. Blahoslavená Matka byla velmi spokojená a šťastná.
Lidé musí modlit se a přestat urážet našeho Pána Ježíše.
Blahoslavená Matka držela Dítě Ježíška v náručí, když náhle oba spadla do mých nárukou. Oběma je blížil a utěšoval, protože byli obojí velmi smutní. Smutek pro ně byl tak přemáhající, že spadli do mých nárukou.
Řekl jsem, „Chudá Blahoslavená Matko a Pane Ježíši.“
Blahoslavená Matka řekla: „Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí, ale potřebuji obrat. Svět je v takovém stavu zla. Řekni lidem, aby měli víru a káli se.“
Blahoslavená Matka mi opakovala tato slova.