sobota 7. května 2016

Zpráva Svatého srdce Ježíšova

(Světé srdce Ježíšovo): Moji milí děti, dnes, když slavíte výročí mé první zprávy mému malému synu Marcosovi zde v roce 1994, přicházím říci znovu: Moje láska není milována, moje srdce není milováno.

Já, Láska sama, nejsem milován svými stvořeními. A i když už uplynulo mnoho let od první zprávy, kterou zde dal, dodnes nebyla vámi poslechna ani odpověděna.

Moje láska byla vám rozčarována! Moje láska byla vám rozčarovaná, protože jste stále hluchí, slepí, tvrdosrdí a odmítáte poslouchat slova, která jsem vám zde mluvil při těchto zjevích.

Moje láska byla rozčarována všemi těmi, kteří tudy prošli, ale neodpověděli na mou lásku, neodpověděli na lásku mé Matky, nedokázali nás přednostně dát nad všechny ostatní věci, nad všechna stvoření. Nedokázali nám dát první místo v jejich životech a žít v lásce k nám, jen aby nás potěšili, abychom byli oslavováni, utěšeni, milováni a abychom byli milování.

Moje láska byla rozčarována všemi těmi, kteří slyšeli slova, která jsem pronášel po všechny tyto roky. Ale tato slova narážela na tvrdá uši a tvrdé srdce, které nechtěla slyšet můj hlas, nechtěla slyšet hlas mé Nejsvětější Matky.

Proto dnes více než kdykoli moje srdce, moje láska je rozčarována touto zlou a pokřivenou generací, lenivou a milující pouze sama sebe, svou vůli a své tělo. Ještě odmítá poslouchat to, co Láska přichází říci od nahoře sem.

Nabízím věčnou odměnu bez mezí a neporovnatelnou a jak málo těch, kteří jsou ochotni hledat mé Poklady, vkládají všechny své úsilí do hledání pokladů tohoto světa, které mól zkazuje, které démoni ukradnou a které ještě předtím, než přijde smrt, již skončí.

Není nikdo, kdo mě hledá s pravým srdcem, čistým a plným pravé lásky. Kolik se modlí ke mně a k mé Matce, ale se špatnou úmyslem, modlí se, aby si učinili radost, uspokojili své "já", hledali splnění svých vůli nebo se modlí chladně a bez lásky. Kolik je jako farizeové, velmi krásní venku, ale velice zkažený uvnitř, protože nemají pravou lásku.

Moje láska je rozčarována, neboť všude hledám pravou lásku, ale jak málo duší, v nichž ji skutečně nacházím. Aspoň zde jsou duše pravé a čisté lásky úplně mrtvé sobě samým, své vůli, svému tělu a světu, aby utěšily mou Matku, utěšily moje srdce a konečně daly mému srdci radost vidět mě milovaného svými stvořeními.

Toto místo, tento město vybraný od počátku světa, aby bylo navštíveno mnou a mou Matkou je Trůn mojí Milosti. A v mé první zprávě jsem řekl, že přišel dokončit to, co začala má Matka.

Skutečně splnil jsem to, co jsem říkal, a ještě více splním tím, že přivedu svou práci sem k jeho dokonalému vítězství nad všemi moji nepřáteli. A skutečně láska mého Otce, který mě s mou Matkou poslal sem do Jacareí, záři a tato Láska zachrání tvář celé země.

Marcosi, v té první zprávě, kterou ti dal 7. května 1994, řekl jsem ti, jak tě miluji, řekl jsem ti, jak tě chci, řekl jsem ti, že jsi oblíbený mého Srdce.

Můj milovaný synu, můj poslušný a věrný služebníku, vytrval jsi v mé Lásce po všechny tyto roky. Byls přestočen tomu zprávě, kterou ti dal tu noc, a proto jsem tě považoval za velmi hodného všech ostatních milostí, které ti dal, všech ostatních příznivých, které ti dal od toho dne. Bylo jsi dokonce považován mě za hodný přijmout přímě z nebe Medaili mého adoptivního Otce Josefa.

Ano, ty jsi jediný, kdo ji má, protože jsem tě považoval za hodného této tak velké milosti, kterou nikomu jinému na světě nedal a nebudu dávat jen tobě.

Bylo jsi hodný velkého znaménka Slunce 7. září a 7. listopadu toho roku 1994, o které si mě prosil a já ti dal. Toto znamení, o kterém mi před dvěma tisíciletími žádali Farizeové, aby v mně uvěřili, a odmítl jsem to, protože nebyli hodní. Neodmítl jsem to, protože tě považoval za hodného kvůli tvé velké a obrovské lásce ke mně a k mé Matce.

Reknu ti, synu: Byl jsi hodný zázraků, ale ještě více budeš hodný milostí, zůstane v mém Srdci, aby moje Srdce bylo tvým. Zůstávej dobře spojen se mnou jako výhonek na révu, aby mé božské šťávě teklo do tvé duše a zaplavovalo ji stále více milostmi mého Božího Srdce, aby je přelila v této poušti tohoto světa, který nic nemiluje a nikoho jiného. A tak se zničíš, zahubíš sebe sama a odsoudíš sebe k nešťastnému životu v tomto i příští.

Skrze tebe udělám poušť ozvěnit a stát se zahradou mystických růží lásky, dobré vůle, svatosti, lásky k Bohu po celém světě.

Pojď, můj malý holubičko, drahocenná perla mého Srdce, oblíbený z mojích oblíbenců. Pojď, vždycky pojď a pij ze studánky mého srdce a odpočívaj v něm, což je tvůj domov, tvoje útočiště a místo bydliště, jak jsem ti slíbil tu noc.

Věř mi! Vítězství budeš mít se mnou a s mou Matkou, jako jsem ti slíbil tu noc, a naši nepřátelé budou v našem vítězství u podnožky nášich nohou. Zůstávej pevný v mé Lásce a neboj se nic, děti má, neboť jste moji, jste mi drazí a z miliard jsem tě miloval více než ostatní, vybral jsem tě, zvolil jsem tě, potvrdil jsem tě: Nyní i navěky jsi můj. Dala jsi se mi celou svou bytostí, celým svým srdcem a celé své láskou. A já také tedy dal jsem sebe tebe a dávám ti znovu se vším svým srdcem, se všechnu mou lásku taky.

Pokračujte v modlitbě Růžence mé Matky každý den, protože skrze Růženec mé Matky dáváš mi stále více slávy, lásky, chvály a spojuješ se se mým Božím Srdcem.

Všem požehnám s Láskou z La Salette, Kerizinen a Jacareí".