čtvrtek 11. června 2009

Slavenství Těla a Krve Páně - Zpráva našeho Pána Ježíše Krista

Má milovaní děti! Můj SVATÝ SRDCE vás dnešní den požehnává při tomto svátku mého SVATÉHO TĚLA!

Moje SRDCE vám děkuje za vaše modlitby lásky, uctívání, chvály a odškodnění, které jste mi dnes zde v této svaté kapli, na tomto vyvoleném a oblíbeném místě mého NEJSVATĚJŠÍHO SRDCE, věnovali.

A moje SRDCE bylo opravdu utěšeno! Utěšeno tak mnoha hříchy, jimiž je každý den urážena. Utěšeno opuštěním, v němž mě dnes nechá tak mnoho mých dětí. Utěšeno zradami mnohých ze svých služebníků, apoštolů a kněží; kteří mě zrazují stejně jako Juda, když mě zradil při Poslední večeři, v okamžiku, kdy jsem světu dal svůj Sakrament lásky, kdo svou ruku položil se mnou na talíř a seděl u mého stolu, již spáchal, aby mě vydal do rukou svých nepřátel!

Kolik lidí dnes zrazuje stejně jako on, vzdávajíce se méma majetku, moje poklady a vše, co jsem na světě nechal k rabování a ničení nohama mých nepřátel.

Kolik lidí mě znovu ukřižují svým životem, který je skutečným a odchylným popřením mé lásky a všeho, co jsem učil!

Proto má moje Srdce opravdu potřebu být utěšeno, protože jeho bolest, jeho osamělost je tak strašná jako ta, kterou jsem trpěl v zahradě Getsemanské! Utěšené musí být mé SRDCE, vy má děti! Buďte věrní poslušni zprávám mé svaté Matky a buďte její malí děti, které krmí, formuje, vzdělává a každý den nechá růst v bezpečném základu jejích NEPOSKVRNĚNÉHO SRDCE! Vy, kteří jste nejcennější květy v zahradě mé Matky a splňujete vše, co říká, kultivujete a cvičíte křesťanské ctnosti i když od vás vyžadují největší obětavost a bolest, ty květiny přicházejí nahradit trny, které dnes pronikají mé SRDCE a způsobují mu krvácení.

Jste růžové pupeny, které má Moje Matka každý den v bezpečném Zahradě svého SRDCE, a které nechává každý den více rost: ve ctnostech, v Lásce k BOHU, v Pravé Milosti, v Souhlasu se Svátou Vůlí Pána a v Dokonalém Odpovídání jeho přáním. Jste ty tlačítka vonných růží, které přijímají místo Trnové Koruny, kterou mi nepřátele položili a neustále kládají na mou Hlavu: pro jejich hříchy, pro svou nenávist, pro svůj odpor ke mně. A tím mi nabízíte obrovskou radost, obrovské uspokojení a spokojenost, když vidím, že v Zahradě mé NEBESKÉ MATKY vyklíčí a rostou pravé květiny lásky, věrnosti, poslušnosti a upřímného přání: mne milovat, utěšit mě, chválit mě a uctívat!

Jste tyto květy, které očarují mé Oči a nahradí mou Krvavé Slzy pravými úsměvy radosti! Tak musíte zůstat. Musíte zůstat pro pravou radost mého SRDCE. A tím budete kolem mě tvořit nej dokonalější střih lásky, náklonnosti a pravé a upřímné přízně, kterou doufám od vás všech obdržet.

Každý den více se snažte svou vůli přizpůsobit vůli mého SVATÉHO SRDCE; vzdávajíc se sami a to, co nejvíce chtíte, své vazby; jinak nikdy nebudu s vámi spojen a nebudu moci vám založit: Můj Odpočinek Domov, Můj Odpočívající Zahrada a Můj Palác Lásky!

Pouze když budou vaše srdce má, bez jakékoli stínu odporu nebo rivalů, bude mé SVATÉ SRDCE vám skutečně vládnout a skutečně převzít celý váš život, transformující ho již teď do předchutně Nebe na Zemi pro dokonalou unii vaší duše se mnou.

Co hledá mé Svaté Srdce je Láska. Dokonale Láska. Ale nenachází ji v žádné duši. Jako jsem požádal Samaritánku o vodu, říkaje ":- Dej mi napít! Stejným způsobem ti dnes řeknu: Dej mi napít! Dej mi napít z studny své lásky. Dej mi napít ze zdroje vaší čisté, upřímné a věrné Lásce! Dej mi napít z studny tvého srdce plného pravých skutků Lásky, které dokazují tvoji víru, svou lásku a poslušnost mému hlasu!

Nebuď studnou bez vody, neboť ti říkám: - Duše, která je studna bez vody a kterou tak najdu při svém návratu, tuto duši, řeknu ti, vyhazuji z mého přítomnosti a ona mě opustila s neutešenou žíznivostí. Buď její láskou během svého života zde na zemi, tato duše bude odsouzena k věčné žízni po mně v pekle. A ta žížň po lásce, míru, milosti a spáse, kterou tam trpěla, nikdy nebude uhasínat nebo vyhasínat, protože ty věčné plameny budou navždy obnovovat její žízeň po spáse, milosti a míru bez toho, aby ji někdo kdy uhasil!

Duše, která mi zde na Zemi nedává chléb své lásky, tato duše bude odsouzena k věčnému hladu**, k věčné nepřítomnosti mne a mé Lásky v pekelných plamenech, z nichž nikdy neuteče!

Proto ti, moji děti, prosím: buďte studny naplněné vodou, vodou lásky, vodou pravé odpovědnosti a poslušnosti mým přikázáním. A pak v Nebi ti dám pít ze Zdroje Živoucí Vody: mé Lásky, mé Milosti, poznání mojích Svatých a Nejvyšších Mystérií na věky večů, a potom už nebudeš nikdy!

Kdo z mne pije, kdo ze mne jí, bude žít navždy! Budu živ v této duši a My budeme jedním na století, na staletí v Lásce.

Nevadí mi vaše bídy! Nevadí mi vaše nedostatky! Pomalu je všechny spálím ve Vlnách, které vyjíždějí z mého Svatého srdce, pokud se celkem oddáte mně a budete úplně poslušní mé vůli a mému Božskému Požehnání.

Všem dnes vám hojně požehňuji skrze mou Svatou Matku a skrze mojeho OTCE SV. JOSEFA, lévající na vás bohaté požehnání mého SVATÉHO SRDCE.

********

*** Poznámka: Věčný hlad a žížň ***

Vysvětlení vidoucího Marka Thaddeuse o tom, co JEŽÍŠ řekl ve své zprávě o věčném hladu duší, které mu zde na Zemi odmítají chléb lásky, a o věčné žížni duší, které mu zde na Zemi odmítají vodu své lásky, budou trpět tam v pekelných plamenech.

"Kdo se dostane do pekel, nežádá po BOHU, nebývá touha po BOHU. Hlad, který potrestaní trpí v pekle, je věčný hlad, hlad po věčné zkáze, hlad po milé zkázi, hlad po věčném osamocení, hlad po věčném oddělení od BOHA, hlad po věčné lásce. Tam duše utrpí hlad smrti, to znamená, že bude vycházet navždy: bez lásky, bez útěchy, bez jakékoli naděje, že se kdy může spojit s BOHEM, milovat BOHA nebo alespoň opustit toto místo mučení společně s těmi strašnými démony, kteří je trápí.

Toto je hlad, o němž dnes mluvil JEŽÍŠ ve své zprávě: že každá duše, která mu odmítne chléb jeho lásky, vodu jeho lásky, bude trpět již zde na tomto světě.

Milují všechny! Ale JEŽÍŠ a NAŠA PANÍ ne! Jsou dobrý a pomáhají všem, ale nikoli JEŽÍŠI a NÁŠĚ PANNĚ! Je čas pro všechny, ale ne pro ně! Je síla, zdraví, mládí odváha, vůle ke všemu! Ale ne pro ně. Věnují své životy službě všem, ale nikoli jim!

Ty duše, které jim zde na tomto světě odmítají chléb jejich lásky, vodu jejich lásky, budou trpět tam ve věčném hladu a žíznivosti ohnem pekelním. A nebude nikdo, kdo by je mohl uhasit; neboť budou trpět věčný hlad a žízň na věky v věčné zkáze, věčné a neopravitelné oddělení od jediného Zdroje Lásky, který může napojit lidskou duši.